Regál na boty, který rodiče staví příliš vysoko
Na co si dát pozor: nenechávejte poštu na stole v kuchyni s odůvodněním, že ji večer vyřídíte. Večer přijdou jiné věci. Stejně tak nefunguje odkládat obálky do šuplíku, kde se promíchají s ostatními. Pokud nemáte místo, kde pošta čeká na vyřízení, bude čekat všude. A pokud se hromada začne zvětšovat i po zavedení pravidel, znamená to, že místo je moc velké nebo že jste vynechali týdenní kontrolu.
Ještě než začnete sušit, vytáhněte stélky a vyndejte tkaničky. Stélka drží vlhkost nejdéle a pod ní vzniká plíseň. Tkaničky vyperte zvlášť, v botě jen překážejí proudění vzduchu. Z boty také vyklepejte bláto a hrubé nečistoty, jinak se vlhkost uzavře pod vrstvou bahna. Pokud jsou boty promočené úplně, nejdřív z nich vylijte přebytečnou vodu přes špičku a nechte je okapat dnem vzhůru.
U kožených bot platí, že po usušení potřebují výživu. Jakmile jsou suché na dotek, vetřete tenkou vrstvu krému nebo vosku. Bez toho kůže ztvrdne a začne se lámat v místech ohybu. Semišové a textilní boty nechte doschnout úplně a potom je přejeďte kartáčem, abyste zvedli vlas. Pokud boty zapáchají i po usušení, posypte vnitřek jedlou sodou, nechte působit přes noc a druhý den vysajte. Nikdy nepoužívejte aviváž ani parfém, jen přebijí pach a mohou podráždit pokožku.
Poslední pravidlo, které většina lidí ignoruje: boty nikdy nenechávejte mokré v uzavřené tašce nebo v těsné skříni. I když je ráno potřebujete, dejte jim alespoň hodinu na vzduchu. Pokud jsou stále vlhké, raději zvolte jinou obuv. Nosit mokré boty celý den znamená dvě věci – vznikne zápach, který se drží týdny, a materiál se rychleji opotřebí. Suché boty nejsou jen otázka pohodlí, ale i toho, jak dlouho vám vydrží.
Vyberte v bytě jedno konkrétní místo, kam pošta putuje vždy, bez výjimky. Nemusí to být nic velkého. Stačí přihrádka, košík nebo krabice, která má pevné místo a je po ruce ve chvíli, kdy přijdete domů. Důležité je, aby to bylo jediné místo. Jakmile začnou vznikat dvě nebo tři, hromada se rozdělí a přestanete mít přehled, co kde je. Zároveň to místo musí být dost velké na to, aby pojmulo týden přírůstku, ale ne tak velké, aby se v něm pošta ztratila na měsíc.
Kdy je problém ve větrání a kdy ve stavební konstruk
Noviny, které opravdu fungují Zmačkaný novinový papír je nejlepší pomocník, ale musí se správně použít. Papír natrhejte na menší kusy a nacpěte jimi botu tak, aby se dostal do špičky i k patě. Nesmíte vytvořit jeden tvrdý špunt, který ucpe horní otvor. Vrstva papíru má být volná, aby mohl vzduch cirkulovat. Noviny měňte po dvou až třech hodinách, dokud papír nepřestane vlhnout. Teprve pak nechte boty doschnout volně při pokojové teplotě.
Nikdy nepoužívejte přímé teplo. Radiátor, fén na horký vzduch ani sušička na prádlo nejsou pro boty bezpečné. Lepidlo, které drží podrážku a stélku, měkne už při teplotách, které jsou pro ruku příjemné. Kůže se navíc vysuší, ztratí přirozené oleje a popraská. Pokud spěcháte, postavte boty do místnosti s dobrým průvanem a zapněte ventilátor, který žene vzduch skrz. Studený proud vzduchu je stokrát šetrnější než jakékoli teplo.
Mokré boty po dešti nebo po brodění sněhem se dají usušit přes noc, ale většina lidí to zvorá hned prvním krokem. Postaví je na radiátor, strčí do sušičky nebo je nacpou novinami tak, že vytvoří neprodyšnou kouli. Výsledkem je ztvrdlá kůže, odlepená podrážka a zápach, který se už nevyvětrá. Přitom stačí dodržet pár pravidel a boty budou ráno suché a hlavně v kondici.
Vytápěná místnost je lepší než chladná chodba, ale přímý zdroj tepla je špatný nápad. Radiátor vysuší vnější vrstvu, jenže vlhkost zůstane uvnitř výplně a bunda pak na omak působí suchá, přesto je uvnitř vlhká. Při dalším nošení začne chladnout a vlhnout znovu. Stejně tak fén — horký vzduch poškodí lepené švy a membránu. Nejlepší je přirozený proud vzduchu. Stačí pootevřené okno a větrák namířený mírně mimo bundu, ne přímo na ni.
Dětská obuv na místě, kam dítě samo nedosáhne, se nikdy neuklidí sama. Rodiče často řeší poličku nebo věšák podle svého pohodlí a výšky očí, ale dítě ve věku od tří do šesti let měří mnohem méně. Pokud má boty uklidit, musí na ně dosáhnout bez štaflí, bez skákání a bez pomoci dospělého. Prakticky to znamená nejnižší dvě police nebo stojan na zemi. Cokoli výš je jen odkládání problému na později.